Nyní jste zde: Katastr nemovitostí » Poskytování údajů z KN » Výměnný formát KN » Starý výměnný formát část 1
Starý výměnný formát část 1
Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky a dat BPEJ verze 1.3
ze dne 24. listopadu 1999 č.j. 5270/1999-22
V souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 8. září 1993 č. 492 vyhlašuje Český úřad zeměměřický a katastrální novou verzi 1.3 předpisu Struktura a výměnný formát digitální katastrální mapy, katastrální mapy digitalizované, souboru popisných informací katastru nemovitostí České republiky a dat BPEJ. Verze 1.3 nahrazuje dosavadní předpis ze dne 28. prosince 1993 č.j. 5729/1993-22, ve znění dodatku č. 1 ze dne 31. srpna 1995 č.j. 1116/1995-22 a dodatku č. 2 ze dne 18.8.1997 č.j. 1618/1997-22.
1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Předpis se vydává pro potřeby přenosu souboru geodetických informací (dále jen "SGI"), souboru popisných informací (dále jen "SPI") katastru nemovitostí a dat BPEJ v digitální formě. Je závazný při poskytování nebo přijímání těchto údajů orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí (§ 2 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů). SGI a SPI jsou stanoveny v § 4 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů a SGI blíže specifikovány v § 13 a SPI v § 14 vyhlášky [1].
Číselné vyjádření SGI vytváří digitální katastrální mapu (dále jen "DKM") nebo katastrální mapu digitalizovanou (dále jen
KM-D). Základní uspořádání DKM (KM-D) a SPI je podle katastrálních území (§ 4 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb.). Údaje DKM (KM-D) a SPI se poskytují i pro ucelené části katastrálního území.
Zeměměřický úřad (dále jen "ZÚ") může vydávat data SPI jak ve výměnném formátu podle odst. 6 oddílu druhého, tak podle odst. 7 téhož oddílu.
Pokud není výslovně stanoveno jinak, platí dále popsaná struktura a výměnný formát DKM také pro katastrální mapy digitalizované (KM-D), které nesplňují náležitosti DKM stanovené vyhláškou [1] a pro seznamy souřadnic bodů polohopisu. Rovněž se použijí přiměřeným způsobem u archivních dat Základní mapy velkého měřítka (dále jen "archivní data") vydávaných ZÚ, u dat BPEJ a dále u jiných výsledků zeměměřických činností pro účely katastru nemovitostí, přenášených v digitální formě.
Při přenosu těchto dat mezi dvěma stejnými typy grafických systémů je možno použít i jejich vnitřní (binární) formát.
2.PŘEDMĚT PŘEDPISU
2.1 Základní údaje
Oddíl první tohoto předpisu specifikuje strukturu a obsah DKM (KM-D), tj. druh a kódování informací, jejich rozdělení do vrstev (strukturu) a výměnný formát DKM, tj. popis jazyka, v němž jsou obsah a struktura dat zapsány do textového souboru zprostředkujícího přenos dat.
Oddíl druhý specifikuje rozdělení SPI do jednotlivých databázových souborů, strukturu a obsah vět jednotlivých souborů a kódování údajů. Výměnný formát souborů je buď databázový DBF (dBase) nebo textový bez oddělovačů s pevnými délkami vět a položek.
Oddíl třetí definuje strukturu a obsah dat BPEJ a specifikuje rozdíly při aplikaci výměnného formátu DKM na data BPEJ.
Poznámka:
Jednotkou přenosu dat DKM (KM-D) je katastrální území nebo jeho část. Údaje o více katastrálních územích se přenášejí ve více souborech. SPI a DKM (KM-D) se propojují v rámci katastrálního území prostřednictvím parcelních čísel. Vzhledem k tomu že se parcely mohou číslovat v jedné nebo dvou číselných řadách (§ 3 odst. 7 vyhlášky [1]) slouží k jednoznačnosti propojení ještě tyto údaje:
-
v DKM (KM-D) údaj o způsobu číslování parcel v katastrálním území (odst. 4.4.3, inf. P) a kódy rozlišující čísla stavebních a pozemkových parcel (Tab. II. C nebo II. B),
-
v SPI druh číslování parcel (odst. 6.5, pol. PARSKUP, § 7 písm. b vyhlášky [1]).
2.2 Další údaje
Na DKM nebo KM-D mohou být navázány další údaje, které však nejsou jejich součástí.
Jsou jimi:
-
obsah geometrických plánů (oddíl devátý vyhlášky [1]), které nebyly dosud jako neoddělitelná součást listiny o změně údajů o parcele (§ 7 vyhlášky [1]) k reálně oddělené části pozemku podkladem k zápisu změny do katastru nemovitostí,
-
rámy mapových listů,
-
data BPEJ.
ODDÍL PRVNÍ - Katastrální mapa v digitální formě
3. STRUKTURA A OBSAH DKM A KM-D A DALŠÍCH ÚDAJŮ
3.1 Technické parametry DKM a KM-D
-
a. Přesnost jednotlivých bodů obsahu DKM (KM-D) je specifikována kódem charakteristiky kvality bodu (tab. V).
-
b. Souřadnicovým systémem DKM je souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále jen
"S-JTSK") podle § 13 odst. 1 písm. a) vyhlášky [1]. KM-D je ostrovní mapou daného katastrálního území umístěnou do souřadnicového systému, ve kterém původní mapa vznikla (§ 13 odst. 1 písm. c) vyhlášky [1]).
-
c. DKM (KM-D) je uspořádána podle katastrálních území.
-
d. DKM (KM-D) má vektorový charakter.
-
e. DKM (KM-D) neobsahuje žádnou duplicitní kresbu.
-
f. Čárová kresba DKM (KM-D) připouští použití přímkového spojení, kruhových oblouků, kružnic a mimo hranice parcel a budov také interpolovaných křivek.
-
g. Topologie DKM (KM-D) umožňuje bezchybně vytvořit dva typy plošných objektů, a to parcely reprezentované parcelním číslem umístěným v definičním bodě a budovy reprezentované uvnitř umístěnou značkou budovy (kód prvku 402, 403).
Poznámka:
Bezchybnou topologií parcel a budov se rozumí, že jejich hranice neobsahují žádné duplicity, křížení linií a volné linie. Topologicky generované obvody parcel obsahují vždy právě jeden definiční bod - referenční parcelní číslo. Bezchybnou topologií budov se rozumí, že pro každý definiční bod budovy (značky budova zděná, betonová, kovová a budova dřevěná) lze bezchybně vytvořit obvod budovy z linií hranic parcel a vnitřní kresby.
3.2 Struktura DKM a KM-D a dalších údajů
Obsah DKM (KM-D) je při přenosu dat ve výměnném formátu rozdělen do osmi vrstev (tab. I). Podrobné rozdělení prvků obsahu mapy do vrstev je patrné z tabulek II.A až II.C. Vrstvy jsou chápány formálně a nejsou závazné pro vnitřní uspořádání dat v konkrétním grafickém systému.
Další údaje, které vesměs nepatří k obsahu platné DKM (KM-D), jsou strukturovány takto:
-
prvky geometrických plánů jsou rozděleny do stejných vrstev jako obsah DKM (KM-D),
-
prvky popisující síť rámů mapových listů se umísťují do vrstvy 10,
-
prvky popisující data BPEJ (viz. oddíl 3) se umísťují do vrstvy 11.
Tabulka I. - ROZDĚLENÍ PRVKŮ OBSAHU DKM A DALŠÍCH ÚDAJŮ DO VRSTEV
Číslo vrstvy |
Obsah vrstvy |
1 |
hranice parcel |
2 |
parcelní čísla v definičních bodech |
3 |
kódy značek druhů pozemků a způsobu jejich využití |
4 |
vnitřní kresba parcel |
5 |
kódy značek budov |
6 |
další prvky polohopisu |
7 |
popis |
8 |
body bodových polí a hraniční znaky - jejich popis |
10 |
rámy mapových listů |
11 |
data BPEJ |
Doplňující informace k vrstvám:
Vrstva 4 - |
Obsahuje vnitřní kresbu parcel (např. budovy a další prvky polohopisu podle § 5 odst. 2 písm. c) až h) a k) až n) vyhlášky [1]) a hranice chráněných území a hranice jejich ochranných pásem. |
Vrstva 6 - |
Obsahuje další prvky polohopisu podle § 5 odst. 2 písm. a), b), i) a j) vyhlášky [1]. |
Vrstva 7 - |
Kromě místního a pomístního názvosloví (§12 vyhlášky [1]) obsahuje i další popisné prvky, jako parcelní čísla malých parcel popsaných vně parcely, opakované umístění parcelních čísel nebo značek (např. značek druhů pozemků). |
3.3 Obsah DKM a dalších údajů
Prvky obsahu DKM (KM-D) (tj. body bodového pole, polohopis a popis) jsou stanoveny v § 5 a 13 vyhlášky [1]. Jednotlivým prvkům jsou přiřazeny číselné kódy (tab. II.A až II.C), odpovídající pořadovým číslům mapových značek podle bodu 9 přílohy vyhlášky [1] a popisu mapy podle normy [2].
Katastrální území jsou značena číselným kódem podle § 6 písm. a) vyhlášky [1], tj. podle Jednotného číselníku prostorových jednotek ČSÚ.
Výměnný formát DKM (KM-D) obsahuje údaj o způsobu číslování parcel (jedna nebo dvě číselné řady) dle § 3 odst. 7 vyhlášky [1], o způsobu číslování bodů (10 nebo 12 místné) a o souřadnicovém systému.
Body bodových polí a body polohopisu
Každý bod liniových a bodových prvků polohopisu a bodů bodových polí ve vrstvách 1,4,6,8 (tab.I) musí být označen číslem (neplatí pro lomové body na odsunutých liniových značkách hranic chráněných území a ochranných pásem /vrstva 4 viz dále/, které se nečíslují).
K bodům bodových polí a polohopisu jsou připojeny atributy:
-
úplné číslo bodu,
-
charakteristika kvality bodu, specifikující přesnost bodu,
-
trojmezí (kód 110, nepovinný atribut), což je společný bod hranic nejméně tří katastrálních území, nebo jiný význam bodu (např. bod polohového bodového pole je současně bodem jednotné nivelační sítě; při kódování se použijí kódy bodů z tabulky II.B.
Polohopis - liniové prvky
Liniové prvky (hranice a další kresba) jsou značeny pětimístným kódem. Prvá tři místa kódu odpovídají kódu prvku a definují typ prvku (mapovou značku). Jsou uvedena v tabulce II.A. Čtvrté místo specifikuje vlastnost (atribut) prvku (tab. III) a páté místo charakterizuje umístění značky na linii (tab. IV). (Atribut specifikující vlastnosti liniových prvků /tj. i hranic/ nahrazuje významově kódy 2.20, 2.21, 2.22, 2.26 a 2.27, které se nepoužívají.)
Je-li hranice parcely totožná s hranicí územního celku, platí pro označení hranice kódem prvku pořadí priorit:
-
a. hranice státní,
-
b. hranice krajská,
-
c. hranice okresní,
-
d. hranice obecní,
-
e. hranice katastrálního území,
-
f. hranice parcely.
Není stanovena priorita mezi hranicí chráněného území nebo ochranného pásma a jinou linií polohopisu. Pokud jsou totožné, označuje se hranice chráněného území nebo ochranného pásma samostatnou liniovou značkou vedenou rovnoběžně s totožnou linií polohopisu ve vzdálenosti 0,5 mm dovnitř území podle bodu 39 normy [2]. Značky umístěné na čáře (značky hranic územních celků, visutá a pozemní lanová dráha a venkovní silové vedení) jsou spojeny s čárou do jednoho liniového prvku. Umístění těchto značek na čáře je dáno charakteristikou umístění značky na liniovém prvku (tab. IV).
Liniové prvky DKM (KM-D) nejsou obvykle duplicitní. V odůvodněných případech (osa nadzemního vedení je na části totožná s hranicí parcely) lze tuto duplicitu výjimečně připustit, není však zásadně povolena pro prvky, z nichž se vytvářejí topologické objekty (parcely a budovy - viz. odst. 3.1).
Druhy pozemků a způsob jejich využití
Bodové prvky reprezentující tyto značky, označené třímístným kódem (tabulka II.B), jsou uloženy v samostatné vrstvě 3. Orné půdě je přiřazen kód a v případě požadavku na zobrazení je použita značka jako v náčrtu. Prvek lesní pozemek s křovinatým porostem (3.11) je nahrazen prvkem 3.08 - lesní pozemek bez rozlišení druhu porostu. Pokud je značku třeba umístit v parcele opakovaně, bude druhý a další výskyt umístěn do vrstvy 7.
Parcelní čísla
Každá parcela je v DKM (KM-D) označena právě jedním (referenčním) parcelním číslem ve vrstvě 2 (tab. I), které leží vždy uvnitř parcely, slouží k reprezentaci parcely jako objektu a vztažný bod jeho textového prvku je současně tzv. definičním bodem parcely. Parcelní čísla pozemkových parcel a stavebních parcel (kód druhu pozemku 13) jsou odlišena zvláštním kódem bez ohledu na způsob číslování parcel (tab. II.C). Standardní výška parcelního čísla je 1,7mm. Při nedostatku místa uvnitř parcely lze parcelní číslo zmenšit až na 1,2 mm. Pokud ani toto zmenšení referenčního parcelního čísla není vzhledem k danému místu dostačující, použije se výška v rozmezí intervalu 0,1 až 1,2, (v ISKN 0,2 mm). Takto minimalizovaná referenční parcelní čísla se při standardním grafickém výstupu nezobrazí. V těchto případech je parcela obvykle označena ještě "popisným" parcelním číslem umístěným vně parcely na hrotu šipky vycházející z dané parcely. Šipka a popisné parcelní číslo (tab. II.C) jsou umístěny ve vrstvě popisů (vrstva 7).
Grafický výstup (popis)
Pro grafický výstup DKM (KM-D) existují pomocné prvky popisu (šipka k parcelnímu číslu, čára popisu atd.) a charakteristika umístění značky na liniovém prvku (tab. IV).
Tvar a velikost značek bodů bodových polí a prvků polohopisu při grafickém výstupu (tisku) se řídí bodem 9 přílohy k vyhlášce [1] a její popis a mimorámové údaje tabulkou 10 normy [2]. Vztažné měřítko pro popis mapy DKM je 1 : 1 000, pro KM-D 1 : 2 000. Měřítko je jednotné pro celé katastrální území. Ochranná okolí bodů se výměnným formátem nepřenášejí. Mohou však být součástí obsahu DKM (KM-D).
Mimorámové údaje stanovené § 13 odst. 5 písm. b) vyhlášky [1] a normou [2] nejsou obsahem DKM (KM-D) a nejsou přenášeny prostřednictvím výměnného formátu (generují se až při grafickém výstupu).
V tabulce VI jsou zobrazeny vztažné body bodových prvků (značek). Vztažným bodem se rozumí bod, který definuje polohu značky v souřadnicovém systému. Vzhledem ke vztažnému bodu dochází k případnému zvětšení nebo natočení značky.
Další údaje
Další údaje se kódují takto:
-
Rámům mapových listů a průsečíkům souřadnicové sítě jsou na výstupu přiřazeny kódy podle Tab. II. C.
-
Prvky obsahu geometrických plánů, které se ještě nestaly součástí listin o právních vztazích zapsaných do katastru nemovitostí, se kódují stejně jako prvky DKM. Ke geometrickému plánu je připojeno jeho číslo ZPMZ.
-
Kódování dat BPEJ je popsáno v oddílu 3.
Tabulka II - KÓDY PRVKŮ OBSAHU DKM A DALŠÍCH ÚDAJŮ
II.A - LINIOVÉ PRVKY
(Prvá tři místa kódu určující typ liniového prvku.)
Kód prvku 1.-3. mís. |
Prvek obsahu DKM (KM-D) |
Vrstva |
201 |
hranice státní |
1 |
203 |
hranice krajská |
1 |
204 |
hranice okresní |
1 |
205 |
hranice obecní |
1 |
206 |
hranice katastrálního území |
1 |
219 |
hranice parcely |
1 |
218 |
vnitřní kresba |
4 |
223 |
hranice chráněného území |
4 |
224 |
hranice ochranného pásma |
4 |
501 |
osa železniční koleje
normálního rozchodu |
6 |
521 |
visutá lanová dráha |
6 |
522 |
pozemní lanová dráha |
6 |
605 |
osa nadzemního vedení |
6 |
Pozn.:
Budovy, most, propustek, obvod schodiště a pod. jsou vnitřní kresbou, pokud netvoří hranici parcely.
Prvek označený ve vyhlášce [1] jako 6.59 je ve výměnném formátu interpretován jako prvek 60501 nebo 60502.
II.B - BODOVÉ PRVKY
Kód prvku |
Prvek obsahu DKM (KM-D) |
Vrstva |
Vrstva opak. |
101 |
bod polohového bodového pole |
8 |
- |
102 |
bod jako 101 jen s podzem. zn. nebo pod vodou |
8 |
- |
103 |
bod výškového bodového pole 3) |
8 |
- |
104 |
stabilizovaný bod technické nivelace |
8 |
- |
105 |
hraniční znak dle §79 odst.1 vyhl.[1] |
8 |
- |
411 |
předmět malého rozsahu určený středem 1) |
6 |
- |
601 |
kovový, betonový stožár |
6 |
- |
602 |
příhradový stožár |
6 |
- |
604 |
stožár vysílací, retranslační stanice |
6 |
- |
811 |
veřejná studna |
6 |
- |
301 |
orná půda |
3 |
7 |
302 |
chmelnice |
3 |
7 |
303 |
vinice |
3 |
7 |
304 |
zahrada |
3 |
7 |
305 |
ovocný sad |
3 |
7 |
306 |
louka |
3 |
7 |
307 |
pastvina |
3 |
7 |
308 |
lesní půda bez rozlišení porostu |
3 |
7 |
314 |
park, okrasná zahrada |
3 |
7 |
315 |
hřbitov |
3 |
7 |
316 |
neplodná půda |
3 |
7 |
318 |
nemovitá kulturní památka |
3 |
7 |
412 |
předmět malého rozsahu bez rozlišení |
3 |
7 |
701 |
povrchová těžba nerostů a surovin |
3 |
7 |
703 |
ložisko slatin a rašelin |
3 |
7 |
802 |
vodní tok |
3 |
7 |
803 |
vodní nádrž |
3 |
7 |
804 |
močál, bažina |
3 |
7 |
420 |
most, propustek 2) |
4 |
- |
402 |
budova zděná, betonová, kovová 5) |
5 |
7 |
403 |
budova dřevěná 5) |
5 |
7 |
409 |
kostel, kaple nebo modlitebna |
5 |
7 |
410 |
synagóga |
5 |
7 |
Pozn.:
1) Kód 411 označuje grafickou kombinaci značek 4.11 (střed předmětu malého rozsahu) a 4.12 (předmět malého rozsahu).
2) Kód 420 se užije jen pro koncovou (stočenou) úsečku navazující na vnitřní kresbu.
3) Body výškového bodového pole s výjimkou stabilizovaných bodů technické nivelace.
4) Opakované umístění značek.
5) Tyto prvky ve vrstvě 5 slouží také jako definiční body pro generování budov. U budovy, která je kostelem nebo synagogou, se použijí navíc i prvky 409 nebo 410.
II.C - PRVKY POPISU
Kód popisu |
prvky popisu DKM a dalších údajů |
Vrstva |
H [mm] |
F [mm] |
textové |
0018 |
parcelní číslo (def. bod) pozemkové parcely |
2 |
1,7 |
1 |
0028 |
parcelní číslo (def. bod) stavební parcely |
2 |
1,7 |
1 |
1018 |
popisné parcelní číslo |
7 |
1,7 |
1 |
1001 |
název města |
7 |
8,5 |
6 |
1002 |
název městského obvodu, městské části |
7 |
5,0 |
4 |
1004 |
název obce |
7 |
6,7 |
4 |
1005 |
název části obce, osady |
7 |
4,4 |
4 |
1007 |
název náměstí, samoty |
7 |
2,3 |
2 |
1008 |
název ulice |
7 |
1,4 |
2 |
1009 |
název pozemkové tratě, hřebenu, údolí |
7 |
4,4 |
4 |
1010 |
název podružné pozemkové tratě |
7 |
2,9 |
2 |
1012 |
název sousedního státu |
7 |
8,5 |
7 |
1013 |
název vodního toku |
7 |
4,4 |
3 |
1014 |
název rybníku |
7 |
3,4 |
1 |
1015 |
název vodní nádrže |
7 |
2,3 |
1 |
1016 |
číslo bodu bodového pole |
8 |
1,7 |
2 |
1027 |
číslo hraničního znaku na státní hranici |
8 |
1,7 |
2 |
liniové |
typ č. |
1030 |
rám mapového listu |
10 |
0.011 |
1028 |
čára (linie) popisu k šipce |
7,9 |
0.011 |
0408 |
čára jako výplň schodiště |
7 |
0.011 |
bodové |
pozn. |
1029 |
šipka |
7 |
1) |
1031 |
průsečíky souřadnicové sítě |
10 |
2) |
Poznámka:
H - výška písma v mm (zejména pro standardní grafický výstup),
F - font - typ písma (zejména pro standardní grafický výstup).
Výška písma a font jsou uvedeny pro informaci jako implicitní hodnoty pro H a F ve větě textového elementu (odst. 4.4.6).
Tvar a sklon fontů (typů písma) se řídí normou [2]. Při použití konkrétního grafického systému se volí co nejpodobnější typ písma (font), který daný systém obsahuje.
Texty jsou kódovány v LATIN 2 - PC.
1) Definice tvaru šipky k parcelnímu číslu:
- pata je místem otáčení
Základní směr šipky je k severu a základní směr otáčení je proti směru hodinových ručiček. V případě, že k šipce je připojena linie popisu je napojení tečné (pro úsečku jde o prodloužení).
2) Průsečíky souřadnicové sítě lze pro standardní grafický výstup generovat do vrstvy 10.
Tabulka III - ATRIBUTY LINIOVÉHO PRVKU
(vlastnost hranice nebo vnitřní kresby)
Kód prvku 4. místo |
Atribut (vlastnost) liniového prvku |
Druh čáry hranice parcely |
Druh čáry vnitřní kresba |
0 |
hranice parcely |
0.0143) |
- |
0 |
vnitřní kresba |
- |
0.011 |
0 |
liniové prvky, které nejsou hranicí parcely ani vnitřní kresbou |
2) |
- |
1 |
hranice 1) shora neviditelná |
0.024 |
0.021 |
2 |
hranice 1) pohyblivá |
0.104 |
0.101 |
3 |
hranice 1) převzatá |
0.124 |
0.121 |
4 |
hranice 1) sporná |
0.134 |
0.131 |
5 |
hranice 1) podzemní |
0.054 |
0.051 |
Poznámka:
Stejné kódy jako pro hranice platí i pro vnitřní kresbu (např. shora neviditelný průnik stavebního objektu s terénem).
1) Hranice parcely, vnější obvod budovy, vnitřní kresba v parcele.
2) Typ čáry je jednoznačně dán kódem prvku (vyhláškou [1]).
3) Tlustá čára v grafickém výstupu se použije kromě případů, kdy je hranice parcely shodná s některou z hranic s kódem prvku 201 až 206 (1. - 3. místo), tedy mapové značky 2.01 až 2.06 podle přílohy 9 k vyhlášce [1] se nemění, jejich základem je čára druhu 0.011.
Tabulka IV - CHARAKTERISTIKA UMÍSTĚNÍ ZNAČKY NA LINIOVÉM PRVKU
Kód prvku 5. místo |
Umístění značky na liniovém prvku |
0 |
bez značky |
1 |
umístění s definovaným posuvem a periodou |
2 |
značka uprostřed spojnice |
3 |
značka na začátku spojnice |
4 |
značka na konci spojnice |
5 |
značka na začátku a konci spojnice |
Poznámka:
Liniový prvek vnitřní kresba je bez značky.
Tabulka V - BODY POLOHOVÝCH BODOVÝCH POLÍ A CHARAKTERISTIKA KVALITY PODROBNÝCH BODŮ DKM (KM-D)
Polohové bodové pole
Kód |
Základní střední souřadnicová chyba |
1 |
0,02 m (1. třída přesnosti) |
2 |
0,04 m (2. třída přesnosti) |
3 |
0,06 m (3. třída přesnosti) |
4 |
0,12 m (4. třída přesnosti) |
5 |
0,20 m (5. třída přesnosti) |
Podrobné body polohopisu
Kód |
Charakteristika kvality |
1 |
bod určený se střední souřadnicovou chybou 0,04 m (bývalá 1. třída přesnosti) |
2 |
bod určený se střední souřadnicovou chybou 0,08 m (bývalá 2. třída přesnosti) |
3 |
bod určený se střední souřadnicovou chybou 0,14 m (bývalá 3. třída přesnosti) |
4 |
bod určený se střední souřadnicovou chybou 0,26 m (bývalá 4. třída přesnosti) |
5 |
bod určený se střední souřadnicovou chybou 0,50 m (bývalá 5. třída přesnosti) |
6 |
bod digitalizovaný z mapy měřítka 1:1000 |
7 |
bod digitalizovaný z mapy měřítka 1:2000 |
8 |
bod digitalizovaný z mapy měřítka 1:2880 a jiného výše neuvedeného |
Tabulka VI - VZTAŽENÉ BODY BODOVÝCH PRVKÚ (ZNAČEK)
4. VÝMĚNNÝ FORMÁT DKM A KM-D
4.1 Základní ustanovení
Výměnný formát DKM je určen pro přenos dat DKM (KM-D) a dalších údajů mezi různými programovými systémy, které se využívají pro zpracování (vytváření, vedení) DKM (KM-D) a jiných map velkých měřítek, např. v územně orientovaných informačních systémech.
Ve výměnném formátu je DKM (KM-D) nebo její část popsána v souboru ve volném textovém formátu (ASCII) s proměnnými délkami vět. Věty se dělí na povinné a nepovinné. Každá logická věta souboru začíná znakem "&" na novém řádku. Věty liniových a textových elementů mohou pokračovat na dalším řádku či řádcích. Zápis každého atributu však musí být ukončen na tomtéž řádku (zápis atributu nelze dělit).Jeden řádek může obsahovat max. 80 znaků. Jednotlivé položky na řádce jsou odděleny minimálně jednou mezerou nebo tabelátorem.
Všechny souřadnice se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa. Pořadí souřadnic je Y, X. Úhlové údaje jsou uvedeny v gradech na 4 desetinná místa.
Kódem národního prostředí pro texty je LATIN 2. Jméno souboru musí být shodné s názvem souboru, jehož syntaxe je uvedena ve větě hlavičky souboru (bod 4.4.1). Povinná koncovka jména souboru je VKM.