Tematický okruh č. 2: PROSTOROVÁ IDENTIFIKACE V ZÁKLADNÍCH REGISTRECH ISVS

(text schválen Plénem Nemofora dne 21. 3. 2000)

Již delší dobu je diskutována problematika integrace informačních systémů veřejné správy (ISVS) i v oblasti datové a informační. Všeobecně je motivována přesvědčením, že v případě využívání společné shodné identifikace základních informačních objektů, se kterými ISVS pracují, budou nejen racionalizovány činnosti spojené se vstupem údajů do jednotlivých IS a s pracností agend veřejné správy, ale že též bude reálně možná, výměna údajů a informací mezi ISVS. Tak se dále sníží pracnost spojená jak s provozem jednotlivých IS, tak s jednotlivými souvisejícími agendami. Dosažení cíle pak implikuje dopady do oblasti styku občanské a podnikatelské veřejnosti s orgány veřejné správy: mohlo by dojít ke snížení nároků na tyto subjekty, od kterých by základní identifikační údaje nejen nemusely být opakovaně vyžadovány, ale byla by zajištěna i jejich bezchybnost.

Mimořádné postavení mezi základními identifikacemi zaujímá tzv. prostorová (územní) identifikace zahrnující celou hierarchii identifikátorů (názvů, čísel, kódů apod.), a to jak prostorových celků typu okres, obec, katastrální území apod., tak prvků jako ulice, stavební objekt (budova, dům apod.) a adresy, identifikaci parcel apod. - ve všech uvedených příkladech vždy ve vzájemných souvislostech těchto identifikátorů daných objektivními vztahy prostorových celků a prvků. Do problematiky spadá i vlastní prostorové vymezení těchto celků a prvků v realitě (jejich mapový obraz apod. - lokalizace), které nabývá významu s rozvojem technologií typu GIS, CAD a další.

Dosažení žádoucího stavu však není jednoduchou záležitostí. Řešení zahrnuje jak dosažení shody o potřebné míře standardizace, tak zajištění referenčních, skutečně funkčních a obsahově kvalitních datových zdrojů, řešení řady legislativních a organizačních a normativních podmínek. Potřeba řešení se dále zvýrazňuje.

Na uvedenou situaci reagoval v roce 1999 Český úřad zeměměřický a katastrální a zadal zpracování studie proveditelnosti registru budov, popřípadě staveb, přidruženého ke zdokonalenému Informačnímu systému katastru nemovitostí. Studie se vyjadřuje jak k věcné stránce registru, tak částečně i k problematice prostorové identifikace.

V prosinci 1999 vypsal Úřad pro státní informační systém výběrové řízení na řešitele studie proveditelnosti koncepčního řešení prostorové identifikace a jejího vztahu zejména k základním registrům veřejné správy, které lze chápat jako úvodní krok k realizaci referenčního registru prostorové identifikace. I když řízení zatím není uzavřeno, lze předpokládat zpracování studie v prvním pololetí t.r.

- pro rok 2000: posouzení obou studií proveditelnosti a dostupných podkladů MZe a formulace doporučení nositelům jednotlivých projektů a úkolů. Studii k registru budov (ČÚZK) je možné a žádoucí posoudit bez prodlení, studii k prostorové identifikaci (ÚSIS) po jejím dokončení (předpoklad koncem 1. pololetí),

- dlouhodobě: sledování problematiky předmětných registrů a postupu jejich realizace, posuzování mezietap jejich realizace ve spolupráci s nositeli a zadavateli.

Předpokládané výstupy:

- stanoviska k podkladům, vlastní návrhy přístupů a řešení – vše s určením pro nositele a zadavatele a orgány veřejné správy včetně Rady vlády pro ISVS, její odbornou pracovní skupinu a ÚSIS.

Organizační zajištění:

- ustavit pracovní skupinu Nemofora jako společnou skupinu obou platforem za vedení zástupcem ÚSIS,

- projednání stanovisek a námětů Radou a Plénem.