Nyní jste zde: Zeměměřictví » Geodetické základy na území ČR » GNSS » ETRS89 - odpovědi na nejčastější otázky

Často kladené dotazy k ETRS89 (FAQ)

Otázka:
Jaké jsou hlavní přínosy nové realizace ETRS89 v ČR?
Odpověď:
Stěžejním přínosem nové realizace systému ETRS89 je aktuální sjednocení realizace geodetických základů ČR s realizací moderních evropských geodetických základů. Významným přínosem je i možnost zveřejnění geocentrických souřadnic dalších zhruba 36 tis. bodů základního polohového bodového pole a souboru ZhB. V důsledku toho, že bude desetinásobně zvýšena hustota bodů se souřadnicemi v ETRS89 i v S-JTSK, dojde k výraznému zlepšení situace při transformaci mezi těmito dvěma systémy v tom smyslu, že při výběru identických bodů bude možné lépe postihnout „místní poměry“, které platí v konkrétní lokalitě, a bude výrazně snazší zvolit takovou jejich konfiguraci, která vyhoví ustanovením bodu 9.11 přílohy k vyhlášce č. 31/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Otázka:
Jak se k nové realizaci ETRS89 v ČR dospělo?
Odpověď:
Nová realizace systému ETRS89 v ČR je jedním z výsledků plnění dlouhodobého výzkumného úkolu VÚGTK, v. v. i. a současně zužitkováním měřických projektů výběrové údržby a zhuštění bodového pole prováděných ZÚ a KÚ. V průběhu jeho plnění byla za významné podpory Fakulty stavební ČVUT a Zeměměřického úřadu (ZÚ) nově zpracována, včetně nového komplexního vyrovnání, všechna měření GNSS provedená v ČR na trigonometrických a zhušťovacích bodech v rozmezí let 1996-2009. Pracovní postup, který plně akceptoval doporučení IAG z června 2009 nahradit v systému ETRS89 rámec ETRF89 rámcem ETRF2000, je podrobně popsán v TZ-1153/2010 (VÚGTK). Postup lze stručně popsat jako provedení jednotlivých kroků:

1. Vyrovnání dlouhodobých pozorování získaných ze sítě, kterou tvořily stanice sítě CZEPOS, další vybrané permanentní stanice v ČR a 5 nejbližších zahraničních stanic EPN (celkem 49 stanic označovaných pracovně jako CZEPOS+PS) s tím, že souřadnice stanic EPN byly brány jako dané. Mezi stanice EPN bylo v té době, vedle GOPE a TUBO, zahrnuto ještě několik stanic na území ČR, ale žádná z nich není součástí CZEPOS.
2. Ke vzniklé kostře byla připojena měření v síti bodů DOPNUL provedená ZÚ v letech 1996 až 2007 a síť byla znovu vyrovnána.
3. Do takto vzniklé sítě byla vyrovnána síť trigonometrických bodů výběrové údržby zaměřená ZÚ v letech 1996-2006 s tím, že souřadnice stanic sítě CZEPOS+PS, které nebyly součástí EPN, byly voleny jako opěrné. Tzn. ve vyrovnání jim byla dána velká váha, nicméně i jejich souřadnice se po provedení vyrovnání celé sítě (CZEPOS+PS + DOPNUL) změnily.
4. Následně byla do sítě vyrovnána měření provedená katastrálními úřady na ZhB v rámci projektu „Zhuštění bodového pole“ v letech 1996-2006.

Otázka:
Proč bylo pro přechod na novou realizaci zvoleno datum 2. 1. 2011?
Odpověď:
Snahou ČÚZK bylo provést přechod na novou realizaci ETRS89 co nejdříve a vyhovět tak požadavku geodetické veřejnosti na možnost co nejdříve používat pro přechod mezi ETRS89 a S-JTSK „jeden globální klíč přes celou republiku“ nejen pro podrobné body, ale také pro pomocné body a body PPBP. Během léta se podařilo vyřešit některé s tím spojené problematické otázky a pro realizaci provedení potřebných změn bylo zvažováno datum blízké 1. 10. 2010. Po vyhodnocení odpovědí na konzultační dotaz, který byl k této věci rozeslán cca 50 subjektům z civilní i akademické obce, bylo rozhodnuto respektovat požadavek především civilní sféry, aby změny byly provedeny v termínu na konci roku. Pro přechod na novou realizaci byl zvolen termín 2. 1. 2011, 0:00:00 (GMT), tj. počátek GPS týdne 1617. Tzv. GPS čas je počítán pomocí GPS týdnů, jejich počátek je shodný se světovou půlnocí ze soboty na neděli a sobota 1. ledna 2011 je sobota nejbližší přelomu roku.

Otázka:
Je provedení změn, které přechod na novou realizaci ETRS89 vyžaduje, nějak koordinováno se subjekty, které poskytují data z permanentních stanic GNSS nebo informace, které se k těmto datům vztahují?
Odpověď:
Je zřejmé, že přechod na novou realizaci systému ETRS89 je velmi významnou změnou, kterou nelze provést bez přípravy a koordinace souvisejících kroků a informovanosti těch, kterých se tato změna týká. Provedení změn je ČÚZK koordinováno tak, aby ke stejnému datu byly změněny souřadnice bodů v databázi bodových polí, stanic sítě CZEPOS a dalších stanic zapojených do nezávislého monitoringu permanentních stanic a provedeny potřebné úpravy v monitoringu, aby nedošlo k nesouladu mezi jednotlivými vstupy, které se na výsledku měření GNSS podílejí. Ze strany ČÚZK byla vedena koordinační jednání s VÚGTK, v. v. i., ZÚ a správcem sítě Trimble VRS Now Czech.

Otázka:
Jaké budou dopady přechodu na novou realizaci ETRS89 pro běžnou měřickou praxi?
Odpověď:
Přechod na novou realizaci ETRS89 nemá zásadní vliv na odevzdávání výsledků zeměměřických činností pro potřeby katastru nemovitostí, které jsou evidovány v souřadnicovém systému S-JTSK. V podstatě dojde pouze ke změně hodnot geocentrických souřadnic (v systému ETRS89). Po přechodu na novou realizaci ETRS89, tj. od času 00:00:00 (GMT) 2. 1. 2011 obdrží geodet při měření RTK s využitím monitorované permanentní stanice výsledky (geocentrické souřadnice) v nové realizaci ETRS89 a k transformaci do S-JTSK může použít některý z transformačních programů schválených ČÚZK pro transformaci pomocí volby identických bodů a výpočtu místních transformačních parametrů. Ty totiž přechod na novou realizaci ETRS89 nezneplatní, protože tyto programy řeší otázku transformace mezi dvěma souřadnicovými systémy na základě obecně platných matematických vztahů. Jediné, co bude potřeba „ohlídat“, je použití správných hodnot geocentrických souřadnic a ty již budou v DBP dostupné. Přechod na novou realizaci ETRS89 však „zneplatní“ dnes používané transformační programy pro transformaci mezi ETRS89 a S-JTSK pomocí zpřesněné globální transformace bez volby identických bodů, které byly vyvinuty  a naprogramovány pro transformaci mezi ETRS v epoše 1989.0 v rámci ETRF89 a nikoliv v rámci ETRF2000 (jedná se o programy ETRFJT01, ETRFJT07 a všechny další, které z pravidla z těchto programů vycházejí). Zavedení nové realizace ETRS89 má pro běžnou praxi několik významných přínosů. Mezi nejvýznamnější patří:

1. možnost používat jednotný transformační postup pomocí zpřesněné globální transformace, který díky své přesnosti představuje nejen kvalitativní skok pro oblast podrobných bodů, ale především je výrazným přínosem pro oblast bodů PPBP a pomocných bodů, neboť na více než 95% území ČR již nebude nutné transformaci do S-JTSK řešit pomocí volby identických bodů. Pokud se tento postup bude v praxi důsledně používat, bude z hlediska transformace jednoznačně zajištěna homogenita výsledků zeměměřických činností.
2. zveřejněním geocentrických souřadnic dalších přibližně 36 tis. ZhB se výrazně zvýší hustota identických bodů, a budou tak vytvořeny výrazně lepší podmínky pro dodržení konfigurace identických bodů podle ustanovení bodu 9.11 přílohy k vyhlášce č. 31/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Otázka:
Má nový „globální klíč“ při použití v oblasti bodů PPBP nějaká omezení?
Odpověď:
Ano, bohužel má. Nový doporučený jednotný transformační postup nelze pro body PPBP a pomocné body použít bez provedení kontrolních měřických výkonů v 17 TL: 0602, 0806, 0915, 1625, 1917, 1918, 2416, 2421, 2518, 2709, 2714, 2811, 3601, 3721, 3725, 4219, 4509 a 8025. Přesnost transformace novým „globálním klíčem“ je dána charakteristikou: m_xy = 0.025 m (m_p = 0.035 m). V uvedených TL mají odchylky po transformaci velmi nehomogenní průběh, charakteristika přesnosti m_xy nabývá hodnot v rozmezí: 0.025 až 0.057 m (m_p 0.035 až 0.080 m) a pro transformaci je vhodnější využít postup s volbou identických bodů a výpočtem místních transformačních parametrů pomocí jiného schváleného programu.

Otázka:
Nepřinese přechod na novou realizaci ETRS89 problémy při předávání výsledků zeměměřických činností vykonaných před touto změnou?
Odpověď:
Na KP by neměly nastat žádné problémy. V DBP jsou běžným uživatelským postupem dostupné vždy pouze aktuální souřadnice bodů. Z toho důvodu katastrální pracoviště, kterým jistě budou ještě po nějaký čas předkládány výsledky zeměměřických činností provedených před změnou realizace ETRS89, obdrží a budou mít k dispozici soubory s geocentrickými souřadnicemi všech bodů v systému ETRS89 v rámci ETRF89, které je mají t. č. v DBP zobrazeny. Tak bude dosaženo toho, že u předávaných výsledků bude možné jednoduchým způsobem kontrolovat souřadnice identických bodů v ETRS89 (v rámci ETRF89), aniž by musely být od správce databáze vyžadovány výpisy z historie.

Otázka:
V čem tkví rozdíl mezi rámci ETRF89 a ETRF2000?
Odpověď:
Každý souřadnicový systém i jeho konkrétní realizace je mimo jiné určen:

1. souborem konstant a algoritmy, které jsou součástí programů monitorovacího a zpracovatelského centra správce systému,
2. referenčním rámcem („frame“).