Nyní jste zde: Zeměměřictví » Geodetické základy na území ČR » Informace o geodetických základech » Geodetické základy na území ČR - doplňující informace

Geodetické základy na území ČR - doplňující informace

V minulosti bylo na území České republiky vybudováno plošné bodové pole polohové, výškové a tíhové. V období od dvacátých let minulého století tak byl na území České republiky vytvořen na svoji dobu velice kvalitní referenční rámec, určený ve všech třech složkách, který plně vyhovoval pro navazující podrobná měření, vytyčování hranic pozemků, liniových a jiných staveb apod. Bodová pole se stala základem pro definování postupně užívaných souřadnicových systémů.

Z hlediska správy geodetických bodových polí se provádí:

• zjišťování současného stavu značek bodů v terénu, provádění opatření k jejich údržbě nebo obnově podle technických odlišností jednotlivých kategorií bodů,
• sledování homogenity základních bodových polí a jejich potřebné zpřesňování,
• řízení o umístění, přemístění nebo odstranění měřických značek geodetických bodů (včetně ochranných a signalizačních zařízení),
• stanovení podmínek ochrany nebo omezené využitelnosti geodetických bodů,
• vedení dokumentací a bází dat o geodetických bodech,
• poskytování informací o bodech.

Prudký nástup nových technologií určování polohy, zejména globálních navigačních satelitních systémů GNSS, s možností automatizovaného zpracování výsledků a vyrovnání rozsáhlých geodetických sítí, přechod od podpory národních systémů k rozvoji kontinentálních a globálních referenčních geodetických systémů a ke sledování geodynamických vlivů na jejich stabilitu způsobují změny v přístupu k určování souřadnicových parametrů, operativnosti užití geodetických bodů a v konečném důsledku i ve způsobu jejich umisťování a stabilizaci v terénu. Tyto skutečnosti vyvolaly v průběhu 90. let minulého století v nejužívanější kategorii geodetických bodů, tj. polohového bodového pole, realizaci dvou základních projektů:

1. 1. Projekt připojení polohového bodového pole České republiky do evropského referenčního rámce EUREF s následnou realizací geocentrického souřadnicového systému ETRS89 a určením souřadnic dostatečného počtu trigonometrických bodů v tomto systému. Hustota těchto bodů byla stanovena na 4-5 trigonometrických bodů na jeden triangulační list. Projekt se postupně realizoval zaměřením 3 základních trigonometrických bodů v mezinárodní měřické kampani EUREF-CS/H/91, následným vybudováním a zaměřením geocentrických souřadnic sítě 0. řádu – NULRAD (10 bodů), jejím plošným doplněním a rozvinutím do sítě DOPNUL (176 bodů) a konečným zhuštěním do sítě vybraných trigonometrických bodů s geocentrickými souřadnicemi určenými přímým měřením v počtu 3 096 bodů na území celé České republiky. Realizace tohoto projektu byla zahájena v roce 1996 a projekt byl ukončen v roce 2006.
   2. Projekt revize stávajících, doplnění a polohové určení nových zhušťovacích bodů technologií GPS s přesností srovnatelnou s přesností trigonometrických bodů, a to plošně na celém území České republiky vyjma lesních komplexů. Projekt realizují katastrální úřady, byl zahájen v roce 1994 a dokončen dle náročnosti v jednotlivých krajích v průběhu let 2004 – 2006 s výsledkem přibližně 35 000 stabilizovaných zhušťovacích bodů, umístěných tak, aby umožňovaly přímé a snadno přístupné využití pro navazující podrobná měření.

Výsledky uvedených projektů byly následně využity k vytvoření nové realizace systému ETRS89 na území ČR založené na zpracování časových řad observací Sítě permanentních stanic GNSS České republiky (CZEPOS) a vybraných dalších permanentních stanicích na území ČR v návaznosti na opěrné stanice Evropské sítě pernamentních stanic EUREF (EPN).

Cílem činností v geodetických základech je definovat a udržovat jejich prostorovou polohu v závazných geodetických referenčních systémech, a to zejména v:

• Souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK)
• Evropském terestrickém referenčním systému (ETRS89)
• Výškovém systému baltském – po vyrovnání (Bpv)
• Tíhovém systému 1995 (S-Gr95)

1. 1. periodické údržby a obnovy pouze vybraných geodetických bodů (probíhala v letech 2008-2012, další etapa bude zahájena v roce 2020),
   2. dynamické údržby bodů pouze v lokalitách s vysokým počtem hlášení závad ,
   3. vedení jednotného databázového systému údajů o geodetických bodech, ze kterého jsou předávána vybraná data do ostatních informačních systémů a databází (ISKN, ZABAGED apod.) a který je přístupný pro uživatele cestou Internetu,
   4. zvýšení fyzické a právní ochrany významných geodetických bodů
   5. zvýšení povědomí vlastníků nemovitostí o významu a důležitosti geodetických bodů umisťovaných na jejich nemovitostech ke zlepšení jejich ochrany a snížení nákladů na obnovu zničených bodů (zejména v podrobných bodových polích).