Nyní jste zde: Zeměměřický úřad » Další informace » Geodetické základy na území ČR » Informace o geodetických základech » Informace o geodetických základech
Informace o geodetických základech
Zeměměřický úřad vykonává správu geodetických základů České republiky a rozhoduje o umístění, přemístění či odstranění měřických značek základního bodového pole podle zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zeměměřický úřad současně provádí zeměměřické činnosti při údržbě a přezkušování státních hranic podle § 3a zákona č. 107/1994 Sb. Zeměměřické činnosti jsou prováděny po dohodě se správcem dokumentárního díla státních hranic, kterým je Ministerstvo vnitra ČR.
Klasické geodetické základy
Klasické geodetické základy reprezentují bodová pole složená z geodetických bodů pevně stabilizovaných v terénu se známými souřadnicemi v závazných referenčních systémech.
Body základních bodových polí zřizuje, udržuje a obnovuje
odbor geodetických základů. Provádí údržbu a obnovu vybraných bodů
České státní trigonometrické sítě (ČSTS), České státní nivelační sítě (ČSNS) I.–III. řádu, Zvláštních nivelačních sítí (ZNS), Základní geodynamické sítě ČR (ZGS) a České gravimetrické sítě (ČGS).
Více o geodetických základech
Permanentní stanice GNSS
Moderní geodetické základy reprezentují sítě referenčních stanic umožňujících příjem signálů globálních navigačních satelitních systémů (GNSS), které jsou v permanentním provozu (proto se označují také jako permanentní stanice). Zeměměřický úřad provozuje Síť permanentních stanic GNSS České republiky (CZEPOS), která představuje moderní prostorové geodetické základy na území ČR. Síť je složena ze stanic GNSS rovnoměrně rozmístěných na celém území České republiky se známými souřadnicemi v závazných referenčních systémech. Stanice provádějí permanentní observace GNSS (proto se také označují jako permanentní stanice). Observace jsou formou korekčních dat poskytovány uživatelům.
Zeměměřické činnosti na státních hranicích
Vlastní výkon zeměměřických činností, jejich rozsah a konkrétní věcná náplň je pro státní hranice s jednotlivými sousedními státy odlišná a důsledně podřízena úkolům a ustanovením mezinárodních smluv o státních hranicích a jejich dokumentárních dílech společně spravovaných výlučně v dohodě obou mezinárodních partnerů. Zpracování podkladů pro údržbu vyznačení, přezkušování státních hranic a aktualizaci hraničního dokumentárního díla stanovují a koordinují mezinárodní hraniční komise složené ze zástupců jednotlivých států. Do období 90. let minulého století byla hraniční dokumentace včetně hraničních map převážně vedena a aktualizována v původní grafické formě a z české strany nebyla vyvíjena žádná iniciativa na připojení státních hranic, tj. hraničních znaků a nevyznačených lomových bodů státních hranic, na národní referenční souřadnicový systém. Současné období lze charakterizovat z hlediska zeměměřických činností jako období převodu a aktualizace hraničních dokumentárních děl z grafické do digitální podoby a určení polohových souřadnic všech lomových bodů státních hranic nejen v národním Souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), ale také v mezinárodním Evropském terestrickém referenčním systému (ETRS89).
Informace k Databázím bodových polí:
Databáze bodových polí (DBP) jsou spravovány odborem geodetických základů Zeměměřického úřadu. Jsou zde uloženy:
- trigonometrické a zhušťovací body z území České republiky s přesahem na území sousedních států, tj. přes 74 tisíc center trigonometrických bodů (TB) a zhušťovacích bodů (ZhB) a přes 35 tisíc k nim přidružených bodů. V DBP jsou vedeny i zničené body a všechny změny souřadnic. Pro přidružené body se vede jen jižník a délka a souřadnice se počítají při výstupu z databáze. Od roku 2008 jsou prostřednictvím DBP publikovány také body podrobného polohového bodového pole (PPBP) vedené v rámci Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN). Správu TB zajišťuje Zeměměřický úřad, který též zajišťuje průběžnou aktualizaci DBP. Správu ZhB a bodů PPBP zajišťují územně příslušné katastrální úřady.
- nivelační body z území České republiky, tj. 12 základních nivelačních bodů (ZNB), 15 tisíc bodů I. řádu (ČSNS), 19 tisíc bodů II. řádu ČSNS a 48 tisíc bodů III. řádu ČSNS. Od roku 2006 je DBP postupně naplňována také nivelačními body IV. řádu ČSNS a body plošných nivelačních sítí (PNS). Správu ZNB a nivelačních bodů I., II. a III. řádu ČSNS zajišťuje Zeměměřický úřad. Správu nivelačních bodů IV. řádu ČSNS a bodů PNS zajišťují územně příslušné katastrální úřady.
- tíhové body z území České republiky, tj. 400 bodů ČGS, jejichž správu zajišťuje Zeměměřický úřad.
Zeměměřický úřad poskytuje prostřednictvím internetu údaje z DBP. Uživatelé zde získají bezplatný přístup ke geodetickým údajům o bodech bodových polí, které byly do roku 2004 přístupné pouze v klasické tištěné podobě v příslušných odděleních správy bodů Zeměměřického úřadu a územně příslušných katastrálních úřadů za úplatu dle aktuálního ceníku.
Výběr bodů z databází je možný přes lokalizační jednotky: číslo bodu, mapový list Základní mapy České republiky 1 : 50 000 nebo Státní mapy 1 : 5 000, okolí bodu vymezené souřadnicemi nebo grafickým výřezem mapy se zákresem bodů.
Údaje z Databáze bodových polí jsou současně přístupné v rámci Geoportálu ČÚZK prostřednictvím bezplatné prohlížecí služby WMS – Bodová pole . Službu s možností dotazování na popisné atributy geodetických údajů je možné využít též v aplikaci Geoprohlížeč nebo mobilních aplikací Mapy ČÚZK.
Data Databáze bodových polí jsou dále přístupná prostřednictvím stahovací služby WFS - Bodová pole.
Databáze bodových polí Zeměměřického úřadu získaly
1. místo v soutěži Technické dílo roku 2004, kterou vyhlásila
komora geodetů a kartografů .
Geodetické údaje v písemné formě poskytuje za úhradu
oddělení správy bodů a služeb odboru geodetických základů Zeměměřického úřadu
(místnost 431,
telefon 284 041 534, fax 284 041 625, e-mail: dbp@cuzk.cz.)
Postup přemístění nebo odstranění bodů geodetických základů a stanovení výše náhrad:
Zeměměřický úřad rozhoduje o přemístění nebo odstranění měřických značek bodů geodetických základů na základě žádostí fyzických nebo právnických osob v případech oprávněného zájmu žadatele.
„
Vzor žádosti“
Zeměměřický úřad vyřizuje žádosti do 30 dnů od jejich doručení.
Pověření zaměstnanci Zeměměřického úřadu posoudí žádost z hlediska hodnoty a důležitosti bodu geodetických základů a rozhodnou o povolení či zamítnutí žádosti.
V případě povolení žádosti se stanovuje za uvedený úkon náhrada, jejíž výše se určuje dle Cen za zřizování značek bodů základního bodového pole stanovených za účelem výpočtu náhrad za zrušení těchto značek.
Ve výjimečných případech lze povolit zrušení méně významných bodů geodetických základů bez náhrady, za podmínky, že vlastník nemovitosti se písemně zaváže, že povolí stabilizaci nového bodu geodetických základů na své nemovitosti, pokud ZÚ o instalaci bodu geodetických základů na této nemovitosti rozhodne, a to v období nejpozději do 10 let od zrušení bodu geodetických základů.
Datum poslední aktualizace: 27.03.2023